Poplach u zvířecího zásahového komanda lesních zvířátek, která jsou připravena pomoct každému dítěti z lesní školky, pokud má nějaké malé nebo velké trable. Jaké štěstí! Davídkovi se totiž do nové lesní školky nechce a hrozně se mu tam stýská. Dobře že mu Chrochtík, Makovička, Míša a Daňka vyrobí lesní kalendář, ve kterém se každou půlhodinu objeví malý dárek. Záchranná četa školkových dětí: lišák

Při výletu k hájovně se malá neposedná Pavla šťourá klacíkem v mraveništi. Mravenci splašeně pospíchají do všech směrů – a vlezou jí i do nohavic... Naši čtyři kamarádi z Medového lesa naštěstí znají cestu k nejbližšímu potoku a Pavlínčinu energii dokážou využít k záchraně dvou králíčků.Záchranná četa školkových dětí: lišák Míša, laňka Daňka, mývalka Makovička a prasátko Chrochtík.Už znáte naše kamarády?lišák

Ve své nejnovější knížce pro děti se Peter Wohlleben, autor řady úspěšných knih o lese, tentokrát věnuje zvířatům. Známý lesník doprovodí malé čtenáře ke zvířatům, která žijí docela blízko – v lese, na zahradě, u vody a s námi v domě. Budou při tom, když divoká prasata a mouchy přivedou na svět mladé, když se vydají za potravou, budou se bránit nebo je tu a tam postihne nějaká nemoc. Od mušek třásněnek

  Starostlivě pečující veverky, věrně milující krkavci, soucitné myšky a truchlící laně – také si tyto city spojujete jen s lidmi?V této knize nám Peter Wohlleben zprostředkovává nejnovější vědecké poznatky a prokládá je poutavými příběhy a vlastními prožitky. Dozvídáme se tak velice čtivou formou o dosud málo prozkoumaných, avšak nanejvýš rozmanitých citech a chování lesních i domácích zvířat. A tu

Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou – toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené.Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí?Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa?A z druhé strany:Je možné, že stromy dýchají?Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční

Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou – toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené.Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí?Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa?A z druhé strany:Je možné, že stromy dýchají?Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční

Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou – toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené.Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí?Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa?A z druhé strany:Je možné, že stromy dýchají?Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční

Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou – toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené.Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí?Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa?A z druhé strany:Je možné, že stromy dýchají?Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční

Na krátkou chvíli mě však obklopí cesmína a já zapomenu, kde jsem. Zapomenu na dům, který zatím nepovažuji za domov. Zapomenu na svou hektickou práci. A vtom mě něco napadne. Pomyslím si, že na toto místo by se hodily včely, a moje myšlenky se rozeběhnou jako divocí koně. Přakvapeně ucouvnu.Na prahu třicítky se Helen Jukes cítí uvězněná v městském kolotoči kancelářského pletichaření a dočasných adres.

Divokou přírodu máme přímo pod nosem - v zahradách a parcích, v mezerách v chodníku a v zemi pod svýma nohama. Dave Goulson nahlíží do kompostu, vrtá se v hlíně a noří se do zahradního jezírka. Zaníceně vysvětluje, jak jsou naše životy a osud celého lidstva neoddělitelně propojené se životy škvorů, včel, zlatooček a pestřenek, nedoceňovaných hrdinů přírodního světa. Zásadní kniha pro každého, kdo má

Pro všechny děti a zvědavce od 6 let – nechte si předčítat nebo čtěte sami.Dají se květiny jíst?Kdo to rozryl trávník v parku?Jak si vlastnoručně sestrojit kompas?Proč některé stromy zrovna nevoní?Příroda je všude kolem nás – i ve městě. Na mnoha nečekaných místech se překvapivě daří různým živočichům i rostlinám. Bydlí tam s námi třeba myši, králíci, a někdy dokonce lišky či divočáci. Úzké škvíry

V Medovém lese bydlí čtyři zvířecí kamarádi s laskavým srdcem a hebounkou srstí. Kdykoli se některé z dětí z lesní školky dostane do potíží, hned mu přispěchají na pomoc. Tentokrát ale budou potřebovat pomoc i zvířátka…Chrochtík, Makovička a Daňka si užívají teplé podzimní dny. Jen lišákovi Míšovi vadí šustění spadaného listí, ledacos pak totiž přeslechne. Třeba když se k němu zničehonic připlíží Lukáš

V Medovém lese bydlí čtyři zvířecí kamarádi s laskavým srdcem a hebounkou srstí. Kdykoli se některé z dětí z lesní školky dostane do potíží, hned mu přispěchají na pomoc. Tentokrát ale budou potřebovat pomoc i zvířátka…Chrochtík, Makovička a Daňka si užívají teplé podzimní dny. Jen lišákovi Míšovi vadí šustění spadaného listí, ledacos pak totiž přeslechne. Třeba když se k němu zničehonic připlíží Lukáš

Proč si tuto knihu přečístKniha je zábavnou a upřímnou zpovědí dobrodružné Blanky, která se se nechce podobat svým vrstevnicím a víkendy trávit pečením buchet pro svá vnoučata a stěžováním si na svého chrápajícího manžela. Blanka si Itálii zamilovala už jako dítě a po jejím prvním osobním setkáním s italským stylem života věděla, že tohle je to místo, kam patří. Blanka však zůstala v Čechách a pořídila

Proč si tuto knihu přečístMiloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník, byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách.

Na krátkou chvíli mě však obklopí cesmína a já zapomenu, kde jsem. Zapomenu na dům, který zatím nepovažuji za domov. Zapomenu na svou hektickou práci. A vtom mě něco napadne. Pomyslím si, že na toto místo by se hodily včely, a moje myšlenky se rozeběhnou jako divocí koně. Přakvapeně ucouvnu.Na prahu třicítky se Helen Jukes cítí uvězněná v městském kolotoči kancelářského pletichaření a dočasných adres.